Předzahrádka u domu: proč se to dělalo v minulosti? Není to pro krásu?
Snad každý z nás alespoň jednou v životě viděl malou zahrádku u starého domu, obvykle ze strany ulice. Často tam byly vysázeny krásné květiny a okrasné keře, v některých případech i malá zahrádka ovocných stromů nebo osázené rybízem, malinami a angreštem. Někdy se zde nacházela i vinice. Tato malebná a hezká oblast se nazývala předzahrádka. Název se však zachoval dodnes.
K čemu byl ale skutečně určen a proč byl vždy oplocený laťkovým plotem?
Chlazení vašeho domova
Když lidé začali stavět domy s velkými okny, snažili se jich na čelní fasádu vměstnat i pár - bylo to krásné i praktické (do domu pronikalo více světla a větrání místnosti bylo mnohem jednodušší). Velmi brzy si však všichni uvědomili, že kromě estetického potěšení mají velká okna i některé nevýhody. Vlivem přímého slunečního záření se vnitřek domu velmi rozžhavil, až se v něm občas nedalo zůstat. Bylo potřeba se s tím nějak poprat a uniknout před horkem.
Dnes v nesnesitelných vedrech můžeme zapnout split systém nebo v krajním případě ventilátor. Lidé však byli v minulosti o takovou vybavenost ochuzeni, a proto jediným východiskem ze situace byly stromy před domem, které vytvářely stín a nedovolily budovu tolik zahřívat.
Vlastně tak vznikla tradice výsadby rostlin na předzahrádce, která vytvořila husté stínění a zachránila lidi před horkem.
První dojem z lokality, potažmo jejího majitele, závisí na předzahrádce, takže úpravě této lokality byl vždy přikládán zvláštní význam.
Plot pro hospodářská zvířata
Stromy vysazené v předzahrádce plnily roli jakési klimatizace, i když ne tak účinné. Jenže v té době lidé nejenže neměli na výběr, ale vůbec žádný.
Je pravda, že strom bylo potřeba ještě vypěstovat a korunu správně zformovat. V minulosti se na vesnicích a na vesnicích téměř na každém dvoře chovala hospodářská zvířata: krávy, kozy, koně, berani, ovce. Zvířata byla každý den posílána ven na procházky. Všechna tato zvířata v obrovském stádu tedy procházela ulicemi dvakrát denně – ráno a večer. Je jasné, že na své cestě dokázala pošlapat všechno živé, co lidé zasadili, a také sežrat další listy. Aby lidé o výsadbu nepřišli, začali si oplocovat své předzahrádky, které sloužily jako ochrana před nenasytným dobytkem.
Proč je plot nízký?
Důležitá byla také velikost a provedení plotu a nebyl postaven nahodile. Aby živé tvory nezničily sazenice, stačil plot vysoký 1,2 m - proto je tak nízký. Stavělo se z malých kolíčků nebo laťkových plotů, ale vždy byla ponechána malá mezera pro odvětrání prostoru.
Šířka a rozteč mezi kůly byly také pečlivě promyšleny, ale na krásu se moc nemyslelo. Bylo důležité, aby malá zvířata (jako koza nebo beran) nemohla prostrčit hlavu a sežrat rostliny.
To jsou jednoduché vlastnosti běžné předzahrádky.Jak se ukázalo, nebylo vůbec určeno pro krásu, ale mělo v minulosti praktický a důležitý význam.
Nejen pro tohle. Byl tu ještě jeden význam. Dříve se domy stavěly striktně podél červené linie - aby stařešinové, policisté a další mohli chodit pod okny a poslouchat, o čem obyvatelé mluví. Předzahrádka sloužila k ochraně před zbytečnými ušima.
Samozřejmě je to krásné. Nyní se zdá, že se tento zvyk obnovuje. Alespoň. Několik lidí vidělo velmi dobře udělané předzahrádky.
To jo. Na nádraží v Permském kraji, kde žila moje babička, má takové zahrádky snad každý. O horku na severním Uralu nemůže být ani řeč. A dobytek nedrželi lidé, kteří pracovali v továrnách v sousedních městech.
Nevím, jak je to u vás ve vesnici, ale tady nikomu nerostou stromy na předzahrádce... maximálně šeřík a květiny... takže vaše teorie o stínu je nepravděpodobná... stromy mohou být vysazeny u domu a nemá smysl je neoplotit...ale byl tam laťkový plot nejen od ovcí a krav, které se hnaly po vesnici, ale spíše od slepic, které na zahradu nesměly. nebo zahradu, abyste neklovali semínka a bobule